O duchovních pastýřích

Vstupní zpěv (586)

1. Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
2. Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.
3. Oblékals je v spravedlnost / zákona duchovního, / ve všelikou dokonalost / svou, také Otce svého; / by lidu věrně sloužili, / vůli Otcovu plnili, / tvým vzorem se řídili.

Píseň 67a – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (586)

1. Chvalme všichni Krále nebeského, / který vstoupil v radost Otce svého, / by byl Pánem stvoření všeho.
2. Chtě svou milostí všechny spasiti, / vírou svou je v Duchu obživiti, / přikázal své slovo hlásati.
3. Řekl svým: Jděte vy po všem světě, / v umučení mém spasení svědčte, / kdo uvěří, toho pokřtěte.

Píseň 71a – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (587)

O misionářích:

1. Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
2. Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.
3. Toto jsou ty nohy krásné, / těch, kdo tě zvěstovali, / tváří v tvář tebe spatřivše, / svědectví ti vydali, / po nich jejich náměstkové, / církve tvé věrní strážcové, / také tvoji svědkové.

Píseň 67a – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (576)

O pastýřích mučednících:

Nejvyšší kníže pastýřů… (jako při: O mučednících – str. 576)

1. Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
2. Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.
3. Ti tebe na sobě nesli / v těla ukřižování / a do všech národů vnesli / v moci tvého vzkříšení; / v nich tě vidí všichni věrní, / majíce v tom potěšení, / že nejsou opuštěni.

Píseň 67a – kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv před evangeliem (589)

Mimo dobu postní:

1. Ve společenství duchovním / dává Pán pomoc všem věrným, / v službě, Čtení i svátosti, / k naději věčné radosti. / Aleluja.
2. Za toto ustanovení / vzdávejme díkůčinění, / mějme vděčné srdce k chvále / Pána Krista, svého Krále. / Aleluja.

Píseň 2h – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (590)

1. Do světa jděte, Pán praví, / aleluja, aleluja, / vždycky a všude jsem s vámi, / aleluja.
2. Hlásejte evangelium, / aleluja, aleluja, / po celém světě národům, / aleluja.

Píseň 65c – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (590)

1. Čas bychom se radovali, / že jsme se dočkali / svátku veselého a Bohu milého, svatého ###. / Pějme aleluja, pějme aleluja, aleluja.
2. Vůli Boží on vykonal / když světa zanechal, / cestou Boží se dal, na bohatství nedbal, v zbožnosti přebýval. / Pějme aleluja, pějme aleluja, aleluja.
3. Tak i my hleďme činiti, / jej následovati, / v dobrém zde živi být, po jeho cestě jít a jednou s ním bydlit. / Pějme aleluja, pějme aleluja, aleluja.
4. My všichni k tobě voláme, / tvůj svátek světíme, / ó svatý, za nás pros, spasení nám vypros, ó svatý ###. / Pějme aleluja, pějme aleluja, aleluja.

Píseň 134a – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (591)

V době postní:

1. Radujme se vždy společně, / chválu vzdávejme ochotně / Bohu Otci nebeskému, / Synu i Duchu svatému.
2. Posílá nám ku pomoci / věrné vůdce po vše časy. / Ó Bože náš všemohoucí, / rač konati dílo spásy,

Píseň 69a – kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přípravě darů (591)

1. Bůh lidem ze své milosti / a ze spásy potřebnosti / založil řád svatý v církvi / mezi svými učedníky.
2. Kněze si z lidu vybírá / a mezi lid je posílá, / aby mu věrně sloužili, / lidem k nebi vůdci byli.
3. Jako Kristus z učedníků / sedmdesát vzal dělníků, / k úřadu je ustanovil, / dal jim na svém díle podíl,

Píseň 69b – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (592)

1. Nuže, Páně služebníci, / dnem, nocí před ním stojící, / chválu jeho velebnosti / vzdávejte se vší vděčností.
2. K svatyni ruce zdvíhejte, / prosby k Bohu vysílejte, / a tak ctíce Nejvyššího / říkejte i lidu jeho:
3. »Kdokoli jste věrní Pánu, / jenž vás přijal v svou ochranu / a jenž nebe, zemi stvořil, / Sión si k bydlení zvolil,
4. hle, slyšte, co vám zvěstuje, / skrz sluhy své ohlašuje: / Budiž mé vždy požehnání / rozhojněno mezi vámi.«

Píseň 89c – kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přijímání (592)

1. Ó Otče náš, jenž jsi v nebesích, / budiž veleben ode všech synů svých, / tebou vyvolených, / že služebníky věrné posíláš církvi své.
2. Jejich kníže je Kristus, náš Pán, / nejmilejší Syn tvůj, jenž z lásky nám dán; / jich hlavou je on sám, / který vše ve všech dělá, služby své v nich koná.
3. Tys, Kriste, počátek i konec, / ty jsi vyzdvihl v poslední tento věk / služebníky nové, / aby věrně sloužili církvi tvé křesťanské.
4. Nejprv dvanáct, by s tebou byli, / více než jiní vždy tobě sloužili; / s nimis vešel v Smlouvu, / aby sůl země byli a světu svítili.
5. Dals jim zákon života svého, / svědectví blahoslavenství věčného / a spravedlnosti, / by v ní byli hojnější, a to z tvé milosti.
6. S nimi jsi svůj lid navštěvoval, / radostnou zvěst všemu světu zvěstoval / a potom před sebou / všude jsi je posílal s mocí jim svěřenou.
7. Osvědčil jsi slovy vlastními: / kdo je přijímá, nepohrdá jimi, / ten přijímá tebe; / kdo by pohrdal jimi, ten zahubí sebe.
8. Blažení jsou ti služebníci, / toho kněžství Kristova účastnící, / jím ustanovení, / aby církvi sloužili vždy v dobrém svědomí.
9. Blažený je i tvůj lid s nimi, / který je od Boha obdařen jimi / a má v nich svědectví, / že se tu děje pravé Kristovo poselství.

Píseň 120a – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (263)

Chval Hospodina, Sióne… (jako při: 15. neděle v mezidobí A – str. 263)

1. Chval Hospodina, Sióne, / bezpečnýms učiněn, / neboť po žehnání hojné / dal Pán synům tvým všem. / Pevné učinil brány tvé, / postavil v tobě zdi živé, / ohrady tvé silné.
2. A obdařil měšťany tvé / pokojem trvalým / a obohatil domy tvé / zbožím z nebe slavným. / Všichni, kteří v tobě bydlí, / nelačnějí a nežízní, / chlebem tvým se sytí.
3. K tobě slovo své posílá / Spasitel v hojnosti, / aby každá duše byla / vedena k milosti: / Zjevuje slovem vůli svou, / lidem k spasení potřebnou, / a sobě líbeznou.
4. Aby Boha vždy slyšeli / v slovech poslů jeho, / jeho slova se drželi, / varujíc se zlého, / přijímali rady tvoje, / také naučení hojné, / by je nezmohlo zlé.
5. Tak Pán o lid svůj pečuje / svými služebníky, / milost svou v nich opatruje / před všemi zlostníky, / když nad nimi drží stráž svou, / chovaje je službou svatou, / milostí jim danou.
6. V tom je bezpečnost Sióna, / všech, kteří v něm bydlí, / že často kázání slova / se v něm konávají, / svátostí přisluhování / k spasitelnému vzdělání, / k církve zachování.
7. Když Kristovými svátostmi / kněží přisluhují, / věrné božskými milostmi / jimi posilují: / z té moci Pánem zřízené, / od něho v církev vložené, / apoštolům dané.
8. Učí i zachovávati / Ježíšova slova, / Boha srdcem milovati, / jak dí Smlouva nová, / v bázni Boží se chovati / a spravedlnost konati, / zlého varovati.
9. Nečiní tak Pán žádnému, / jak své svaté církvi, / ani národu jinému / nezjevil víc lásky; / když jí dal dar výmluvnosti, / sluhy, slovo i svátosti, / volá ji k svatosti.
10. To jsou ty chleby života, / jež jsou nám lámány. / Kde je Kristova jednota, / tam jsou podávány: / učení i spravování, / o lid Kristův pečování, / v pravdě zachování.
11. V církvi bezpečné bydlení / vyvolení mají, / nikde jemu rovné není / u lidí na zemi. / Na ně patří oči Páně, / ochrání je jeho rámě, / mír sestoupí na ně.
12. Chvála budiž Bohu Otci, / též díkůčinění, / že tak bezpečnou pomocí / církve shromáždění / obdařil, by v pravdě stála; / ó budiž mu za to chvála / navěky vzdávána.

Píseň 43b – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (114)

Jezu Kriste, štědrý kněže [novější]… (jako při: 5. neděle postní A/B – str. 114)

1. Jezu Kriste, štědrý kněže, / s Otcem, Duchem jeden Bože, / tvoje štědrost naše zboží, / z tvé milosti.
2. A tys nyní mezi námi, / tvé tělo trpělo rány / za nás za hříšné křesťany, / z tvé milosti.
3. Tys ráčil v nás přebývati, / chléb vezdejší chtěls náš býti / chtě nás takto obživiti, / z tvé milosti.
4. Ó tvá dobroto k nám božská, / ó milosti tvá předivná, / dáváš nám chléb svého těla, / z tvé milosti.
5. Dals krev z těla vycediti / a tu nám dnes dáváš píti, / chtě nás takto obživiti, / z tvé milosti.
6. Vskutku se nám zcela dáváš, / svou milostí k nám plápoláš, / a nás za sobě vzácné máš, / z tvé milosti.
7. Taks nás ráčil milovati, / žes svůj život nám chtěl dáti / a smrt naši překonati, / z tvé milosti.
8. Věru, drazes nás vykoupil, / pro nás zemřel a nás spasil, / a taks nám věrně posloužil, / z tvé milosti.
9. Tohos paměť nám zůstavil, / své tělo jsi nám připravil, / chléb vezdejší abys náš byl, / z tvé milosti.
10. Ó křesťané, z hříchů vstaňme, / dobré nám dané poznejme, / k Pánu Ježíši chvátejme, / v té milosti.
11. Chléb ten nebeský chutnejme, / jísti jeho zde žádejme, / proto svatě přebývejme, / v té milosti.

Píseň 44b – kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (250)

Nuž, všichni křesťané věrní… (jako při: 13. neděle v mezidobí A – str. 250)

1. Nuž, všichni křesťané věrní, / milostí obdarovaní / od Boha samého / i Syna jeho milého, / hleďme v ní vždy zůstávati / a jí užívati.
2. Veliká je milost dána / věřícím od Krista Pána, / by se z ní těšili / a s vírou dobře činili; / za tu milost jej milujme, / věrně následujme.
3. On nám dá nebeské zboží, / neboť jsme synové Boží; / učme se od něho, / berme svatý příklad z něho, / tak jako on nás miloval / a nám přikazoval.
4. A všem, kteří jeho jménem / slouží jeho svatým slovem, / proň vše opouštějíc, / těm slíbeno zde stokrát víc; / ty on zvláště opatruje, / láskou zahrnuje.
5. V nebi chce jim více dáti, / věčnou ctí korunovati, / tam budou jasnější, / nad všechny hvězdy skvělejší, / budou míti slávu z něho / ti poslové jeho.
6. Vizme spolu, všichni věrní, / že práce nadarmo není / pro Krista milého / zde v následování jeho. / Prosme, ať nás k ní vzbuzuje / a v ní posiluje.

Píseň 88d – kliknutím zobrazíte další informace