Sv. Matěje, apoštola

14. května, svátek

Vstupní zpěv (662)

Matěji, tys byl připojen / do sboru apoštolského / podivuhodným způsobem, / z úradku Boha moudrého.
Učedník zrádný odešel, / když osidlem si život vzal, / svou lásku Kristu odepřel / a čestného se místa vzdal.
Pověřen svatou službou tou, / pohanům světlo přinášíš, / až do smrti, kdy krví svou / vyznáváš Krista, jeho kříž.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv před evangeliem (663)

Ve společenství duchovním / dává Pán pomoc všem věrným, / v službě, Čtení i svátosti, / k naději věčné radosti. / Aleluja.
Za toto ustanovení / vzdávejme díkůčinění, / mějme vděčné srdce k chvále / Pána Krista, svého Krále. / Aleluja.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přípravě darů (664)

Svatých apoštolů, Božích mučedníků, / Páně vyznavačů, pravdy milovníků / sluší se vzpomínati jich následovati / Boha vždy milovati, jim se podobati, / zákon naplniti.
V svatém městě byli, spolu se modlili / a v postech trvali, Matěje zvolili, / aby přijal biskupství, svaté apoštolství, / o které Jidáš přišel, od Pána odešel, / Matěj slávy došel.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přijímání (163)

Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.
Stejně také připravuješ / podnes své služebníky, / v témž Duchu je ustavuješ / za těch prvních náměstky, / neboťs řekl: »Já jsem s vámi / vždycky, do světa skonání.« / Aj, divné přebývání.
Budiž tobě chvála, Kriste, / že s námi vždy zůstáváš / a jako dříve sluhy své / tak i nyní nám dáváš; / tobě za to děkujeme, / v nich my tebe přijímáme, / to vše k tvé cti a slávě.

– kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (263)

Chval Hospodina, Sióne… (jako při: 15. neděle v mezidobí A – str. 263)

Chval Hospodina, Sióne, / bezpečnýms učiněn, / neboť po žehnání hojné / dal Pán synům tvým všem. / Pevné učinil brány tvé, / postavil v tobě zdi živé, / ohrady tvé silné.
A obdařil měšťany tvé / pokojem trvalým / a obohatil domy tvé / zbožím z nebe slavným. / Všichni, kteří v tobě bydlí, / nelačnějí a nežízní, / chlebem tvým se sytí.
K tobě slovo své posílá / Spasitel v hojnosti, / aby každá duše byla / vedena k milosti: / Zjevuje slovem vůli svou, / lidem k spasení potřebnou, / a sobě líbeznou.
Aby Boha vždy slyšeli / v slovech poslů jeho, / jeho slova se drželi, / varujíc se zlého, / přijímali rady tvoje, / také naučení hojné, / by je nezmohlo zlé.
Tak Pán o lid svůj pečuje / svými služebníky, / milost svou v nich opatruje / před všemi zlostníky, / když nad nimi drží stráž svou, / chovaje je službou svatou, / milostí jim danou.
V tom je bezpečnost Sióna, / všech, kteří v něm bydlí, / že často kázání slova / se v něm konávají, / svátostí přisluhování / k spasitelnému vzdělání, / k církve zachování.
Když Kristovými svátostmi / kněží přisluhují, / věrné božskými milostmi / jimi posilují: / z té moci Pánem zřízené, / od něho v církev vložené, / apoštolům dané.
Učí i zachovávati / Ježíšova slova, / Boha srdcem milovati, / jak dí Smlouva nová, / v bázni Boží se chovati / a spravedlnost konati, / zlého varovati.
Nečiní tak Pán žádnému, / jak své svaté církvi, / ani národu jinému / nezjevil víc lásky; / když jí dal dar výmluvnosti, / sluhy, slovo i svátosti, / volá ji k svatosti.
To jsou ty chleby života, / jež jsou nám lámány. / Kde je Kristova jednota, / tam jsou podávány: / učení i spravování, / o lid Kristův pečování, / v pravdě zachování.
V církvi bezpečné bydlení / vyvolení mají, / nikde jemu rovné není / u lidí na zemi. / Na ně patří oči Páně, / ochrání je jeho rámě, / mír sestoupí na ně.
Chvála budiž Bohu Otci, / též díkůčinění, / že tak bezpečnou pomocí / církve shromáždění / obdařil, by v pravdě stála; / ó budiž mu za to chvála / navěky vzdávána.

– kliknutím zobrazíte další informace