Za církev

Vstupní zpěv (809)

Ó Jezu Kriste, Synu Panny čisté, / shlédni na nás, / svou svatou milostí zahřívej nás, / aby tvé slavné jméno / v nás i v církvi tvé vždy bylo / chváleno a velebeno.
K tvé svaté tváři mladí, také staří / zření máme, / v modlitbě pokorné tě žádáme: / dej nám své požehnání / a církve tvé shromáždění / upevňuj v svém milování.
Opatruj nás sám, neb tys Bůh náš i Pán, / čeleď jsme tvá, / ať tvůj odpůrce v nás místa nemá, / od všelikého zlého / vyprosť každého věrného, / přiveď do království svého.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv před evangeliem (810)

Mimo dobu postní:

Prozpěvujme v utěšení, / pamatujíce vzkříšení / ukřižovaného Krista, / v němž jest nám naděje jistá. / Aleluja.
Ve společenství duchovním / dává Pán pomoc všem věrným, / v službě, Čtení i svátosti, / k naději věčné radosti. / Aleluja.
Za toto ustanovení / vzdávejme díkůčinění, / mějme vděčné srdce k chvále / Pána Krista, svého Krále. / Aleluja.

– kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (810)

V době postní:

Chval Hospodina, Sióne, / bezpečnýms učiněn, / neboť po žehnání hojné / dal Pán synům tvým všem. / Pevné učinil brány tvé, / postavil v tobě zdi živé, / ohrady tvé silné.
K tobě slovo své posílá / Spasitel v hojnosti, / aby každá duše byla / vedena k milosti: / Zjevuje slovem vůli svou, / lidem k spasení potřebnou, / a sobě líbeznou.
V tom je bezpečnost Sióna, / všech, kteří v něm bydlí, / že často kázání slova / se v něm konávají, / svátostí přisluhování / k spasitelnému vzdělání, / k církve zachování.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přípravě darů (811)

Vzbuď nás, Pane, ať povstaneme, / na tvé slovo vždycky dbáme, / prosby své ti vyléváme.
Ó dej nám oči prozřetelné, / ať vidíme vše potřebné / církvi tvé svaté, obecné.
Bože, Otče náš všemohoucí, / pro Syna tvé rovné moci / račiž církvi své pomoci.
Ó shlédni na své církve dílo, / aby v službě nezhynulo, / dej, co by potřebovalo.

– kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (812)

Za místní církevní obec:

Vzbuď nás, Pane, ať povstaneme, / na tvé slovo vždycky dbáme, / prosby své ti vyléváme.
Rozpomeň se, náš milý Pane, / že jenom v tebe doufáme, / ó budiž vždy naše rámě.
Ó viz potřeby této obce, / dobrotivý věčný Otče, / nejmocnější náš ochránce.
Zůstaň s námi, náš milý Pane, / jinde naději nemáme, / jenom v tebe ji skládáme.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přijímání (172)

Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš, / věrní tě srdcem chválí, v nichž bydlení své máš. / Ač v nebi přebýváš, / na pravici Otcově blaženost užíváš, / však ve všelikém místě předivný svůj byt máš.
A zvláště ve své církvi, kterou shromažďuješ, / a Ducha svého dary výborně spravuješ. / V tom jsi se zjevil nám / ze své veliké lásky, kterous prokázal nám, / bychom tě ctili vždycky, nebs toho hoden sám.
Bůh svoje dary dává věrným ke spasení, / do srdcí zákon vkládá pravého umění. / Toť znovuzrození, / jež v svátosti konání má své potvrzení, / které zde v církvi máme z Kristova zřízení.
V tom je naděje stálá, pevně založená, / je jako pevná skála, mocně utvrzená. / Účastenství pravé / na Kristu v jeho církvi, jím ustanovené, / činí, by měla místo naděje zajisté.
Nemají moci žádné v světě pokušení / proti těm, kterým dána naděje spasení. / Berou občerstvení, / jsou v duchu slovem Páně vpravdě potěšení, / v rozličném bojování mají posílení.
A dokud na té skále jsouce založeni, / v jisté naději stálé Bohem utvrzeni, / přece zůstáváme, / hlasu svědomí svého pilně nasloucháme, / vždycky zástupce svého, Krista Pána, máme.
Bůh sliby své žádnému měniti nebude, / věrně bojujícímu pomáhati bude. / Nic víc nedopustí, / než pokud může snésti naše slabé lidství, / kteréžto z Ducha Páně bere posilnění.
Dobrých skutků konání, almužen činění / je spojené s doufáním v Boží zaslíbení: / Pán, jak nám přislíbil, / stokrát více chce dáti, kdo by proň co ztratil / nebo co vynaložil, bližnímu posloužil.

– kliknutím zobrazíte další informace