Čtvrtek Svatého týdne

Mše při svěcení olejů

Vstupní zpěv (125)

Chval Hospodina, Sióne, / bezpečnýms učiněn, / neboť po žehnání hojné / dal Pán synům tvým všem. / Pevné učinil brány tvé, / postavil v tobě zdi živé, / ohrady tvé silné.
V tom je bezpečnost Sióna, / všech, kteří v něm bydlí, / že často kázání slova / se v něm konávají, / svátostí přisluhování / k spasitelnému vzdělání, / k církve zachování.
Když Kristovými svátostmi / kněží přisluhují, / věrné božskými milostmi / jimi posilují: / z té moci Pánem zřízené, / od něho v církev vložené, / apoštolům dané.
Chvála budiž Bohu Otci, / též díkůčinění, / že tak bezpečnou pomocí / církve shromáždění / obdařil, by v pravdě stála; / ó budiž mu za to chvála / navěky vzdávána.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv před evangeliem (126)

Život Kristův oslavujme, / slávu jeho všem zvěstujme, / neb je Syn Otcem poslaný, / spasení Božího plný.
Duch v něm byl Boží moudrosti / a všeliké rozumnosti, / Duch rady a síly Páně, / umění jeho a bázně.
Kriste, rač v nás přebývati, / nám v sobě příbytek dáti, / ať jsme vždy s tebou v jednotě, / příklad máme v tvém životě.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přinášení olejů a darů (250)

Nuž, všichni křesťané věrní, / milostí obdarovaní / od Boha samého / i Syna jeho milého, / hleďme v ní vždy zůstávati / a jí užívati.
Veliká je milost dána / věřícím od Krista Pána, / by se z ní těšili / a s vírou dobře činili; / za tu milost jej milujme, / věrně následujme.
On nám dá nebeské zboží, / neboť jsme synové Boží; / učme se od něho, / berme svatý příklad z něho, / tak jako on nás miloval / a nám přikazoval.
A všem, kteří jeho jménem / slouží jeho svatým slovem, / proň vše opouštějíc, / těm slíbeno zde stokrát víc; / ty on zvláště opatruje, / láskou zahrnuje.
V nebi chce jim více dáti, / věčnou ctí korunovati, / tam budou jasnější, / nad všechny hvězdy skvělejší, / budou míti slávu z něho / ti poslové jeho.
Vizme spolu, všichni věrní, / že práce nadarmo není / pro Krista milého / zde v následování jeho. / Prosme, ať nás k ní vzbuzuje / a v ní posiluje.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přijímání (127)

Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.
K tobě v Duchu připojeni / od Otce nebeského, / od něho pevně vštípeni / v jednotu těla tvého, / za hřích pokání činili, / podobnost tvou na se brali, / vždy tě následovali.
Oblékals je v spravedlnost / zákona duchovního, / ve všelikou dokonalost / svou, také Otce svého; / by lidu věrně sloužili, / vůli Otcovu plnili, / tvým vzorem se řídili.
Naplnils je statečností, / by se mocných nebáli, / moudrostí, Bohu věrností, / by horlivě kázali, / zlého se vyvarovali, / tebe vždy následovali, / v tebe pevně doufali.
Modlitbou jsi je posvětil / i všechno dílo jejich, / vše jsi krví svou zpečetil, / kdyžs umřel za jejich hřích, / v smlouvě nové je postavil, / věrnost Boží jim osvědčil, / odplatu zabezpečil.
A to jsi všechno potvrdil / Duchem z nebe seslaným, / jim i všem věrným osvědčil / jistým živým svědectvím, / že ty v nich jistě přebýváš, / sama sebe světu dáváš, / k spasení svým pomáháš.
Stejně také připravuješ / podnes své služebníky, / v témž Duchu je ustavuješ / za těch prvních náměstky, / neboťs řekl: »Já jsem s vámi / vždycky, do světa skonání.« / Aj, divné přebývání.
Toto jsou ty nohy krásné, / těch, kdo tě zvěstovali, / tváří v tvář tebe spatřivše, / svědectví ti vydali, / po nich jejich náměstkové, / církve tvé věrní strážcové, / také tvoji svědkové.
Tam jsou šťastní tvoji věrní, / kde takové sluhy máš, / že tebe v nich vždycky vidí / a ty se jim v nich dáváš; / přešťastní ti služebníci, / lidu v dobrém pomocníci, / vůdcové nebloudící.
Budiž tobě chvála, Kriste, / že s námi vždy zůstáváš / a jako dříve sluhy své / tak i nyní nám dáváš; / tobě za to děkujeme, / v nich my tebe přijímáme, / to vše k tvé cti a slávě.

– kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (163)

Nejvyšší kníže pastýřů… (jako při: 4. neděle velikonoční – str. 163)

Závěr (628)

Jezu Kriste, štědrý kněže, / s Otcem, Duchem jeden Bože, / tvoje štědrost naše zboží. / Kyrieleison.
Ty jsi nyní mezi námi, / na svém těle trpěls rány / za nás, za hříšné křesťany. / Kyrieleison.
Ty jsi svou krev prolil za nás, / z věčné smrti vykoupil nás, / odpustiž nám naše viny. / Kyrieleison.
Neměj, Kriste, na nás hněvu / pro svou matku žalostivou, / pro muky své i bolest svou. / Kyrieleison.
Svatá Maří, Boží Máti, / dej nám svého Syna znáti, / s ním navěky přebývati. / Kyrieleison.
Svatá Maří, jdi před námi, / pomoz svými přímluvami / za nás, za hříšné křesťany. / Kyrieleison.
Andělé jdou zpívajíce, / chválu Pánu vzdávajíce, / a jeho oslavujíce. / Kyrieleison.
Otče, Synu, Duchu svatý / nedej našim duším ztráty, / naplň námi kůr nebeský. / Kyrieleison.

– kliknutím zobrazíte další informace