Za papeže, biskupy a kněze

Vstupní zpěv (812)

Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.

Mimo dobu postní:

Prozpěvujme v utěšení, / pamatujíce vzkříšení / ukřižovaného Krista, / v němž jest nám naděje jistá. / Aleluja.
Kristus, prostředník a smírce, / u Otce svého přímluvce, / mocný král, velekněz svatý, / právem v tu čest je přijatý. / Aleluja.
V jeho hojném zasloužení / je všech hříchů odpuštění, / svědectví Boží milosti, / pravdy a spravedlnosti. / Aleluja.

V době postní:

Radujme se vždy společně, / chválu vzdávejme ochotně / Bohu Otci nebeskému, / Synu i Duchu svatému.
Posílá nám ku pomoci / věrné vůdce po vše časy. / Ó Bože náš všemohoucí, / rač konati dílo spásy,

Bůh lidem ze své milosti / a ze spásy potřebnosti / založil řád svatý v církvi / mezi svými učedníky.
Kněze si z lidu vybírá / a mezi lid je posílá, / aby mu věrně sloužili, / lidem k nebi vůdci byli.
Ty jsi, Kriste, církve své sám / nejvyšší správce, budiž nám / přítomen také i nyní, / v jejich kněžském působení.
Utvrď je v pravém křesťanství, / ve svatém duchovním kněžství, / v němž vnitřní záleží hodnost / a k posvátné službě schopnost.
Uděl jim darů potřebných, / k pracím všem milostí hojných, / pro tebe ať břímě nesou, / užitek mnohý přinesou.

Budiž chvála Pánu Bohu, / neboť nám skrze Syna / učinil milost svou mnohou, / oznámil nám vůli svou, / stvrdil ji jeho zásluhou.
By všichni křesťané věrní / až do světa skonání / měli té vůle poznání, / Kristus Pán v svém učení / rozhlásil ji po vší zemi.
Kristus apoštoly poslal / k Židům i po všem světě, / všude jíti jim rozkázal, / vůli Otce zjeviti / v slově svém všechněm přikázal.
Dal jim k tomu Ducha svého, / udělil i moci své / k šíření poselství toho, / slíbil jim svou přítomnost / do skonání světa všeho.
A že žeň veliká byla, / jiných sedmdesát dva / poslal, by k všem pravda došla, / za žence prosit kázal, / by žeň jeho nezhynula.
Až dodnes, Bože, věříme, / posíláš služebníky, / které chceš, církvi své věrné, / zjevuješ jim vůli svou, / činíš je v pravdě své silné.
Ó Bože náš všemohoucí, / obdaruj nás, prosíme, / Ducha svého božskou mocí, / bychom tvé dílo znali, / ctili tebe dnem i nocí.
Pomoz, ať tvé posly známe, / tvé přesvaté poselství / od nich věrně přijímáme, / tebe, Pána, v nich ctíme, / milujeme, posloucháme.
Abychom v tebe věřili, / tobě věrně sloužíce, / pokání svaté činili, / a se svými pastýři / v tvou nebeskou slávu přišli.