O svatých, kteří vynikali milosrdnými skutky

Vstupní zpěv (621)

Slyšme z úst Pána našeho, / co nám schvaluje dobrého, / jak nás vede k účastenství / pravého blahoslavení.
Jsou také blahoslavení / všichni lidé milosrdní, / neb milosrdenství dojdou, / bědám časným, věčným ujdou.

Mimo dobu postní:

Blažení jsou milosrdní, / aleluja, aleluja, / ti dojdou milosti v nebi, / aleluja, aleluja.
V té přeradostné radosti, / aleluja, aleluja, / v níž kraluješ od věčnosti, / aleluja, aleluja.

V době postní:

Kdo chce milý Bohu býti… (jako při: O svatých – str. 610)

Chvalme všichni Boha svého, / za předivné dílo jeho, / které skrze svaté činil, / a tak jméno své oslavil.
Buď Bohu díkůčinění! / Dej, bychom i my na zemi / tvé svaté následovali, / v nebi s nimi přebývali.

Ó Pane náš, Ježíši, / hodný chvály nejvyšší, / tys nám dal naučení, / své plné utěšení.
Já jsem pro vás v chudobě / přišel, získal vás sobě, / abyste v mém bohatství / měli se mnou dědictví.
Až, Pane, k soudu přijdeš, / pak na paměť přivedeš / skutky všech vyvolených / k odplatě věčné jejich.
Řekneš: »Lačněl, žíznil jsem / v smrtelném životě svém / nebo v někom z malých svých, / nasytili jste mě v nich.
Host i nahý jsem býval, / nouzi v chudých svých míval, / vy jste mě přijímali / a také odívali.
V žaláři i nemocen, / smuten nebo opuštěn / býval jsem navštěvován / i vděčně potěšován.
Všechno, co mně i mému / ze všechněch nejmenšímu / jste kdykoli činili, / blaženi jste v tom byli.
Proto již splním věrně / všechny sliby vám dané: / Život věčný přijměte, / v dědictví jej vezměte.«
Rač nám dáti horlivost, / k dobrým skutkům svou milost, / abychom je činili, / tak v pravdě víry byli.

Nuž, všichni křesťané věrní, / milostí obdarovaní / od Boha samého / i Syna jeho milého, / hleďme v ní vždy zůstávati / a jí užívati.
Ó neberme ji naprázdno, / ale jak je komu dáno, / buďme živi Bohu, / čiňme skutky vzácné jemu, / v Kristu máme posvěcení, / hojné doplnění.
Neboť pro zásluhy jeho / jsou milé skutky věrného / Otci nebeskému; / podle nich Kristus každému / v soudný den bude platiti, / rozdílně měřiti.
Stal se naším služebníkem, / naším v nouzi pomocníkem, / svůj život nejdražší / za nás dal k výplatě naší / jako oběť Otci milou, / nám velmi potřebnou.
Tak máme bližním činiti, / pro ně vše vynaložiti, / tím Pánu sloužiti / a nic zlého nečiniti, / aby s námi vždycky bydlil, / jak nám sám zaslíbil.
Kdo Kristu v nich věrně slouží, / milosrdenství obdrží, / dojde slibu Páně, / vejde mezi požehnané, / neb co činil nejmenšímu, / učinil vše jemu.