O pannách

Vstupní zpěv (597)

Procitni, ó lide Boží, / již volají strážní na věži: / Vzbuď se, ó Jeruzaléme! / Již hodina je půlnoční, / již ze všech stran volají všichni: / Kde jste, ó vy panny moudré? / Již vstaňte, ženich jde: / vezměte lampy své, / aleluja, / připravte se k svatbě věčné, / vstříc Pánu rychle vyjděte.

Panno, ty s lampou hořící / jsi vyšla k sňatku s Pánem svým, / Ženichem slavným, jehož ctí / nebesa zpěvem nadšeným.
Nauč nás, jak je třeba žít, / pomáhej nám svou přímluvou, / ať dokážeme rozvrátit / ďáblovu lstivost záludnou.
Ať sláva Boží světem vším / na věčné věky zaznívá / nad této panny vítězstvím, / již celé nebe uctívá.

O panně mučednici:

»Dobrý boj jsi bojovala, / víru věrně zachovala, / pojď a přijmi korunu,« / volá k tobě spravedlivý / Soudce věrný, milostivý, / »pojď, a dám ti odměnu.«
Plesajíce vedou tebe / svaté družky tvé do nebe / před trůn Boží Trojice. / Tam před tváří Boha svého, / Hospodina všemocného, / plesajíce koří se.
Maria tě představuje / Synu svému a zjevuje, / milá že jí dcera jsi. / Korunu ti Ježíš dvojí / na vítěznou hlavu strojí, / panně a mučednici.

Mimo dobu postní:

Blažení srdce čistého, / aleluja, aleluja, / neboť uzří Boha svého, / aleluja, aleluja.

[Ó svatý(á) ##|Svatý(á) ###|Ó ####], pros za nás, / aleluja, aleluja, / aby Bůh byl laskav na nás, / aleluja, / Ježíš Kristus, Spasitel náš, / aleluja.

O panně mučednici:

Blažení, kdo trpí těžkost, / aleluja, aleluja, / pro pravdu a spravedlnost, / aleluja, aleluja.

V době postní:

Pán blahoslaví nevinné… (jako při: O svatých – str. 610)

Chvalme všichni Boha svého, / za předivné dílo jeho, / které skrze svaté činil, / a tak jméno své oslavil.
Buď Bohu díkůčinění! / Dej, bychom i my na zemi / tvé svaté následovali, / v nebi s nimi přebývali.

Povstaňte, Boží věrní, chystejte lampy své, / přišel již čas večerní, jdou mrákoty tmavé; / hle, Ženich, vstříc vyjděte, jde se slavnou mocí, / modlete se a bděte, je blízko půlnoci.
Hlavy své pozdvihněte, panny opatrné, / jen vstříc s plesáním jděte k té říši výborné; / hle, svatba je hotova, otevřeny dveře, / nevěsto Beránkova, tvůj Ženich se béře.
Ty, kdo bys chtěl dřímati, buď opatrný, bdi, / Bůh bude svět kárati a právem odsoudí / všechny, kteří nebděli, neměli oleje, / nemoudře se klaněli zlé, podvodné šelmě.
Ženichovi vstříc šťastně spěchejte, přátelé, / přivítejte jej krásně, svěřte se mu směle; / nastává čas radosti, v němž čistá nevěsta / po vítězné slavnosti s věncem jde do města.
Vy spoluúčastníci v kříži a soužení, / trpělivost mající po mnohém zkoušení, / veselte se u trůnu spolu kralujíce / a vítěznou korunu na hlavách majíce.
Ježíši, má žádosti, povstaň a přijď již k nám, / vzejdi slunce milosti, přijď, navštiv nás ty sám, / veď nás, tebe žádáme, přiveď boj k skončení, / viz, jak vroucně čekáme na své vykoupení.

Svaté Trojici jasné… (jako při: O svatých – str. 614)