Sv. Štěpána, prvomučedníka

26. prosince, svátek

Vstupní zpěv (777)

Když mučedník Boží Štěpán / od Židů byl kamenován, / uviděl pro sebe / otevřené nebe, / též i Syna Božího, / u Otce stojícího.
Štěpán padnuv na kolena / modlil se takto k Bohu, řka: / »Bože milostivý, / Otče dobrotivý, / duši svou ti poroučím / a se světem se loučím.
Neklaď jim to za hřích, Pane, / co se mně tu od nich stane.« / Tak když se horlivě / modlil, spravedlivě, / duše z těla odešla, / k Bohu v nebe vstoupila.
Prosíme, svatý Štěpáne, / ať se nám ta milost stane, / bychom svým viníkům, / škůdcům, protivníkům, / ze srdce odpustili / a nikdy se nemstili.

Buď ve sváteční dnešní den / mučedník Štěpán všemi ctěn, / neboť se palmou vítězství, / získanou bojem, první skví.
Proti lžisvědkům sám když stál, / on, věrný svědek, neselhal: / Ježíše viděl ve slávě / stát po pravici Otcově.
Ty mučedníku vznešený, / stůj při nás v každém soužení / a k vroucím prosbám otevř nám / nebeské brány dokořán.

Blažení, kdo trpí těžkost, / aleluja, aleluja, / pro pravdu a spravedlnost, / aleluja, aleluja.

Prozpěvuj, ó věrná duše, / a pochval Pána Ježíše, / že život věčný připravil, / k němuž tě Bůh Otec zvolil.
Jeho pravdy kdo zde došel, / v duchu svém je vždycky vesel, / hotov jsa i Život časný / ztratiti pro onen věčný.
Neb Pán Ježíš své oslaví, / na pravici je postaví, / z milosti život věčný dá, / až k sobě si je zavolá:
»Pojďte, moji požehnaní, / Otce mého vyvolení, / vládněte královstvím věčným, / před věky vám připraveným.

Kdo se líbí Bohu, žije v šlechetnosti, / ten má úzkost mnohou a zármutků dosti, / bývá v nenávisti, / jak nás o tom v Čtení sám Kristus Pán jistí.
Musí na se vzíti duchovní odění, / trpělivost míti proti pokušení, / chystat se do boje, / do něhož má jíti bez tělesné zbroje.
Ví, že nikdy není jeho život v světě / zbaven utrpení, jak v zimě, tak v létě, / jak na sobě zkusil / Job, služebník Boží, a vyznati musil.
To známe zajisté: koho Bůh miluje, / že toho nejvíce na světě sužuje, / strojí ho k životu, / do nějž má vejíti skrze mnohou psotu.
Také jeho svatí, všichni vyvolení, / museli trpěti světem odvrženi; / v tom se veselili, / když kvůli Ježíši sužováni byli.
Též i my znajíce Boží lásku k lidem, / příklady majíce, kéž za Kristem vždy jdem: / zde v mnohém trápení / a potom v nebesích v věčném oslaveni.