24. neděle v mezidobí C

Vstupní zpěv (316)

Zachovej nás při svém slovu / a dej k němu víru živou, / ty sám, Ježíši, Pane náš, / neboť ty mdlobu nás všech znáš.
Jako ovce jsme zbloudili, / jako groš jsme se ztratili, / Pastýři dobrý, hledej nás, / ať je radost v nebi i z nás.

– kliknutím zobrazíte další informace

Nebo (316)

Nejsem hoden, abych tebe / já svým otcem jmenoval, / můj laskavý Otče z nebe, / ty jsi mě k sobě volal, / ale já jsem hlasu tvého / nechtěl slyšet otcovského, / v hříších jsem setrvával.
Mnohá jsou má přestoupení, / nemohu je spočítat, / však u tebe odpuštění / může hříšník nalézat. / Nechceš smrti bezbožného, / ani syna nehodného, / věřím, nechceš zatratit.
Nezamítáš bloudícího / nikdy, Otče, od sebe, / uslyš i mě, kajícího / hříšníka, v mé potřebě, / a pro Krista, Syna svého, / toho Spasitele mého, / buď milostiv hříšnému.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv po prvním čtení

Odpověď K16; žaltář str. 118 Verše a varhanní doprovod

Nebo

Odpověď K57; žaltář str. 118 Verše a varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem (317)

Velký je Pán Bůh v skutcích svých, / budiž vždycky veleben v nich; / ty, kdo jsi srdce věrného, / prozpěvuj vždy chvály jeho. / Aleluja.
Neboť štědře všemu světu / dal odpuštění všech hříchů / ve jménu Pána Ježíše, / v zasloužení jeho kříže. / Aleluja.
A všem, kteří v Krista věří, / srdce tou milostí mění, / aby též hříchy svým bližním / odpouštěli jako Bůh jim. / Aleluja.
Aby vše bližním s radostí / činili v síle milosti, / kterou Bůh skrz Krista dává, / nikdy dávat nepřestává. / Aleluja.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přípravě darů (197)

Sluší se vždy chváliti / slavné jméno Páně, / dobrodiní vážiti / nám činěna hojně. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Nás, rozptýlené ovce, / velmi si oblíbil, / do jednoho ovčince / skrz Krista shromáždil. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Vykoupil nás svedené / od ďábla zlostného, / uzdravil nás zraněné / hříchem světa všeho. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Proto jemu děkujme / za hojné milosti, / s veselím prozpěvujme, / s upřímnou vděčností. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Budiž Bohu čest, chvála / za to dobrodiní / v nebi, zemi vzdávána / od všech bez přestání. / Hoden je Bůh chválení, / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přijímání (228)

Vzdej čest Hospodinu, duše má, s radostí, / vděčně jeho jménu plesej s upřímností, / veleb Hospodina, má duše jediná, / pamatuj s vděčností, že svých darů dosti / dal nám z milosti.
Všechny nepravosti on tobě odpouští / a z neduživosti všech tebe propouští, / život ochraňuje, zhynutí zbraňuje, / korunu milosti dává ti v hojnosti / s dobrotivostí.
On tě do sytosti dobrým nasycuje, / svěžest tvé mladosti stále obnovuje, / tak jako orlici věk dlouhý mající; / všem, kdo jsou v úzkosti, dá spravedlnosti, / zbaví vší zlosti.
On dal Mojžíšovi cesty své spatřiti, / svou Izraelovi moc ráčil zjeviti, / plný slitovnosti, je hojný v milosti, / on dlouho shovívá, zlým se hned nemstívá, / dobře činívá.
Nežehrá v přísnosti na nás bez přestání, / ani na věčnosti netrvá v hněvání, / podle velikosti našich nepravostí / k nám nepřistupuje, trest za hřích zmenšuje, / rád se slituje.
Čím víc se nad zemí nebe vyvyšuje, / tím víc on nad svými lásku rozšiřuje, / čím dál od východu je k slunce západu, / tím dále z milosti vzdálí naše zlosti, / také těžkosti.
Jak otec s radostí k dětem svým přichází, / tak Bůh svou milostí věrně své provází, / zná naši ubohost, bídu, pomíjivost, / vždy má na paměti, že kdo je prach, smetí, / musí zemříti.
Jak květ polní hyne náš život na světě, / když naň vítr vane, on záhy odkvete. / Kdo se Boha bojí, při tom Bůh vždy stojí, / jeho rod milostí chrání od věčnosti / spravedlností.
Žehná těm, kdo jeho smlouvu zachovají, / žijíce pro něho, zákon Boží znají, / trůn své velebnosti v nebeské výsosti / upevnil, kraluje, nade vším panuje, / vše podrobuje.
Slavně Boha svého, vy andělé, chvalte, / vy, kdo vůli jeho vždy věrně konáte; / pochval Boha svého, ctné rytířstvo jeho, / vy, kdo mu sloužíte, jemu čest vzdávejte, / chválu zpívejte.
Všeliké stvoření, veleb Boha svého, / ať ctí bez přestání každý jméno jeho; / všude, kde panuje, vše ho oslavuje, / i ty svého Pána, má duše jediná, / cti Hospodina.

– kliknutím zobrazíte další informace