20. neděle v mezidobí A

Vstupní zpěv (291)

Zpívejme, věrní, společně / chválu srdečnou radostně / Kristu, králi velebnému, / na nebe vyvýšenému; / čiňme to v svém shromáždění, / neb jsme tu k jeho chválení.
Jsi velmi dobrý, Pane náš, / ty se věčně smilováváš, / zjevuješ lidem svou pravdu / po světě v každém národu, / zůstáváš Bůh neproměnný, / v činech nepostižitelný.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv po prvním čtení

Odpověď K14; žaltář str. 130 Verše a varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem (292)

Velký je Pán Bůh v skutcích svých, / budiž vždycky veleben v nich; / ty, kdo jsi srdce věrného, / prozpěvuj vždy chvály jeho. / Aleluja.
Neboť štědře všemu světu / dal odpuštění všech hříchů / ve jménu Pána Ježíše, / v zasloužení jeho kříže. / Aleluja.
Aby, kdo by v něj uvěřil, / v jménu tom pokání činil, / přijal hříchů odpuštění / pro Kristovo rozhřešení. / Aleluja.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přípravě darů (292)

Otče náš všemohoucí, / jenž vše řídíš svou mocí, / z darů tvých ti neseme, / shlédni na nás, prosíme.
Požehnaný Ježíši, / Králi králů nejvyšší, / důvěrně tě vzýváme, / o tvou pomoc žádáme.
Předobrý Duchu svatý, / obživiteli drahý, / spravuj ty srdce naše / nyní i v každém čase.

– kliknutím zobrazíte další informace

Zpěv k přijímání (172)

Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš, / věrní tě srdcem chválí, v nichž bydlení své máš. / Ač v nebi přebýváš, / na pravici Otcově blaženost užíváš, / však ve všelikém místě předivný svůj byt máš.
A zvláště ve své církvi, kterou shromažďuješ, / a Ducha svého dary výborně spravuješ. / V tom jsi se zjevil nám / ze své veliké lásky, kterous prokázal nám, / bychom tě ctili vždycky, nebs toho hoden sám.
Bůh svoje dary dává věrným ke spasení, / do srdcí zákon vkládá pravého umění. / Toť znovuzrození, / jež v svátosti konání má své potvrzení, / které zde v církvi máme z Kristova zřízení.
V tom je naděje stálá, pevně založená, / je jako pevná skála, mocně utvrzená. / Účastenství pravé / na Kristu v jeho církvi, jím ustanovené, / činí, by měla místo naděje zajisté.
Nemají moci žádné v světě pokušení / proti těm, kterým dána naděje spasení. / Berou občerstvení, / jsou v duchu slovem Páně vpravdě potěšení, / v rozličném bojování mají posílení.
A dokud na té skále jsouce založeni, / v jisté naději stálé Bohem utvrzeni, / přece zůstáváme, / hlasu svědomí svého pilně nasloucháme, / vždycky zástupce svého, Krista Pána, máme.
Bůh sliby své žádnému měniti nebude, / věrně bojujícímu pomáhati bude. / Nic víc nedopustí, / než pokud může snésti naše slabé lidství, / kteréžto z Ducha Páně bere posilnění.
Dobrých skutků konání, almužen činění / je spojené s doufáním v Boží zaslíbení: / Pán, jak nám přislíbil, / stokrát více chce dáti, kdo by proň co ztratil / nebo co vynaložil, bližnímu posloužil.

– kliknutím zobrazíte další informace