O Panně Marii II.

Vstupní zpěv (559)

Vychvalujme vesele / Matku blahoslavenou, / kterou svatí andělé / chválí písní vznešenou. / S nimi i my s vroucností, / s horlivostí, zbožností / zvučné písně zpívejme, / v chválách neustávejme.
Všem křesťanům přísluší / Matku Boží chváliti, / chvála ta naší duši / může prospěšná býti; / neb Matka milosrdná / není nadarmo ctěná. / Proto ji vychvalujme / a čest jí prokazujme.
Ty, kteří v ni doufají, / ráčí ochraňovati, / když se k ní utíkají, / ráčí je přijímati; / neboť je milostivá / a k hříšným dobrotivá. / A proto v ni doufejme / a k ní se utíkejme.
Často pro nepravosti / chtěl Bůh lidi trestati, / ona hnutá lítostí / nepřestala žádati, / až milost vyprosila, / Boží trest odvrátila. / Proto my k ní volejme, / o přímluvu žádejme.

Veselými hlasy spolu prozpěvujme, / vždycky po vše časy v Bohu se radujme, / chválu vzdávajíce, / za dobrodiní mu stále děkujíce.
Radost nevýslovná všemu světu přišla, / když hvězda přejasná z Jakuba nám vyšla, / z níž slunce světlosti / povstalo předivně všem věrným k radosti.
Hvězda ta přeskvoucí je Panna Maria, / jež to drahé slunce, Krista, porodila, / kterýžto z temnosti / ráčil nás vyvésti, přivést k své jasnosti.
Amen, aleluja, budiž věčná chvála / Králi nebeskému od nás dokonalá. / Jenž jsi věčným Pánem, / dej nám tě chváliti až na věky. Amen.

Dobrořečmě Pánu svému, / aleluja, aleluja, / z Panny ctné narozenému, / aleluja, aleluja.
Který, jsa Bůh od věčnosti, / aleluja, aleluja, / přijal naše člověčenství, / aleluja, aleluja.
V životě Marie Panny, / aleluja, aleluja, / uchráněné od poskvrny, / aleluja, aleluja.
Pannou čistou zůstavené, / aleluja, aleluja, / Matkou Krsta učiněné, / aleluja, aleluja.

Zdrávas, růže skvoucí, Panno velmi krásná, / Jezu Krista Matko, tys milosti plná. / Nerač se na nás hříšné / pro náš hřích hněvati, / rač prostřednice býti, dej od zla ujíti, / do nebe přijíti.
Ty jsi keř hořící, avšak nespálený, / skrz tě panující Král je narozený. / Bůh si tebe vyvolil, nevěstu oblíbil, / Paní světa učinil, Královnu andělskou, / nebeskou i zemskou.
Ty jsi z kmene Jesse prut skvoucí zelený, / očisť srdce, neb jsme lid hříchem zkažený. / Nedej nám zahynouti, dej peklu ujíti, / abychom tě chválili, písně ti zpívali, / v nebesích bydleli.

Jakožto růžička krásná / a jako hvězda přejasná, / Matka Krále nebeského / vzešla z rodu královského, / Panna čistá.
Adamův dluh je zaplacen, / člověk životu navrácen / skrz plod té Panny přečisté, / přišlo nám spasení jisté / skrze Krista.
Naše přijal člověčenství, / vrátil Boží společenství / lidu hříchem ztrávenému, / ďábelskou lstí raněnému / přesmrtelně.
Vykoupil nás sám krví svou, / zvítězil nad smrtí věčnou, / obveselil vězně smutné, / vyvedl z vazby ukrutné / přeradostně.
Kriste, Synu Panny čisté, / naše útočiště jisté, / rač ovce stáda malého / pod korouhev kříže svého / shromážditi.
Pokorně, Pane, prosíme: / Život, ve který věříme, / v den, kdy přijdeš, rač nám dáti, / s Matkou tvou se radovati, / tě chváliti.