Při mších za zemřelé

Vstupní zpěv (872)

Při pohřbu pokřtěného dítěte:

Pojď, ó duše vyvolená, / drahou krví vykoupená, / pohleď, nebe otevřené, / tobě místo připravené.
Přijmi radosti nebeské, / přijmi rozkoše andělské / od Krista, Syna Božího, / ženicha tvého milého.
Přijmi v nebi slávu věčnou, / přijmi radost neskonalou, / kterou v nebi svatí mají, / kteří s Kristem přebývají.
Ó duše blahoslavená, / která jsi tam povolaná, / vidíš Krále slávy mnohé / a radosti neskonalé.

I při pohřbu nepokřtěného dítěte:

Potěš, nás, Pane Ježíši, / když nás zlý zármutek tíží, / když odpověď a naději / chceme najít ve tvém kříži.
I tvá smrt, Kriste Ježíši, / nesmyslnou všem se zdála, / a přece se skrze tvůj kříž / spása všeho světa dála.
Ze nás Otec neopustil, / pod křížem kéž pochopíme, / i že s láskou k sobě přijme / ty, které mu poroučíme.

Při pohřbu pokřtěného dítěte:

Kristus je má síla i spasení, / potěšení / ve všem mém zarmoucení, / já v jeho moci / ve dne, také v noci / žádám pomoci.
V něm jsem živ, smrti se nic nebojím, / tím se kojím, / že vždy při něm obstojím, / neumřu věčně, / tak doufám bezpečně / a dostatečně.

Může se zpívat mimo dobu postní.

Kristus, jenž byl na smrt dán / pro naše provinění, / slavně zase z mrtvých vstal / nám k ospravedlnění. / Z toho my se radujme / a Boha oslavujme, / zpívejme aleluja, / aleluja.
Ježíš Kristus, Boží Syn, / přišel na místo naše, / vykonal přeslavný čin, / vzal všechny hříchy na se, / shladil je svou obětí, / a tak odňal moc smrti; / již svůj osten ztratila, / aleluja.
Divný boj, když se smrtí / život těžce zápasil, / život zdál se klesati, / však na konec zvítězil, / potřel smrt ve vítězství / dle prorockých svědectví, / posměch z ní již učiněn, / aleluja.

I při pohřbu nepokřtěného dítěte:

Otevři nám srdce, Bože, / slovo tvoje ať slyšíme, / v úzkosti a pochybnostech / vzájemně se jím těšíme.

Při pohřbu pokřtěného dítěte:

Kristovo vzkříšení je obveselení / všech věrných zarmoucených a po Kristu toužících, / v něj doufajících.
Jako Kristus umřel a potom z mrtvých vstal, / tak věrní když s Kristem mřou, s ním také živí vstanou / při svém vzkříšení.
Sám Kristus to svědčí, že i spravedliví / všichni se budou skvíti jak blesk jasný slunečný / v Božím království.

I při pohřbu nepokřtěného dítěte:

Kladem, Bože, před tvář tvoji / chléb a víno, víru svoji; / posvěť tyto dary naše, / dej, ať slouží k naší spáse.
Náš zármutek také přijmi, / naději naši posilni, / s tvým Kristem ať žijem stále, / v jeho kříži sílu máme.

Při pohřbu pokřtěného dítěte:

Vím já, že můj Vykupitel, / od věčné smrti zprostitel, / živ je a s Otcem kraluje, / svou mocí mě udržuje.
Při posledním dni a soudu / z prachu země vzkříšen budu, / přijmu tělo oslavené, / Boží mocí proměněné.
Ta naděje je mi dána / a v srdci mém vkořeněna, / že ten, jemuž jsem uvěřil, / je mocný, aby mě vzkřísil.
V něm nepadnu v zahanbení, / ale přijdu k oslavení, / on mě vezme sám pro sebe / s duší i tělem do nebe.
Poroučím svou duši jemu, / jemu ji dávám samému. / Přijmiž ji, Pane Ježíši, / v svou slavnou nebeskou říši.

I při pohřbu nepokřtěného dítěte:

Jezu Kriste, štědrý kněže [starší]… (jako při: Při mších za zemřelé – str. 866)

Tváří v tvář smrti stojíce / konečnost lidskou cítíme. / Dej nám, Bože, víry více, / nad smrtí že zvítězíme.
Neboť náš Pán, jenž z mrtvých vstal, / je život náš a vzkříšení, / všem věrným místo přichystal, / kde není pláč a trápení.