Nanebevzetí Panny Marie

15. srpna, slavnost

Vstupní zpěv (714)

Budiž vděčně velebena, / Matko Boží Maria, / kterás Bohem vyvolena / spasení nám zrodila. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria.
Viděl prorok měsíc smavý / pod tvou nohou, Maria, / dvanáct hvězd plát kol tvé hlavy, / sluncem celás zářila. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria.
Vypros nám, ó drahá Máti, / vypros milost, Maria, / aby krása podobná ti / v srdcích našich zářila. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria.
Na pozemském putování / chraň nás hříchu, Maria, / aby v rajském radování / duše tebe spatřila. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria.

Raduj se, ó Panno čistá, aleluja, / Matko Pána Jezu Krista, aleluja, / nebs počala Spasitele, aleluja, / Duchem svatým v čistém těle, aleluja, / aleluja, aleluja, aleluja.
Za ním jsi též do slávy šla, aleluja, / a nebesa ozdobila, aleluja, / Královno kůrů nebeských, aleluja, / vyslyš prosby volajících. aleluja, / aleluja, aleluja, aleluja.
V té neskonalé radosu, aleluja, / vypros nám Boží milosti, aleluja, / bychom v dobrém vytrvali, aleluja, / a věčnou slávu dostali, aleluja, / aleluja, aleluja, aleluja.

Zdrávas, Maria Panno, / tys květ nejkrásnější, / sličná nebes královno, / růže nejpěknější, / v tobě naději máme / za pomoc žádáme, / a radostně plesáme / neb tvou pomoc známe, / Panno Maria.
Pravás studánka, hříšným / duším k očištění, / pramen milosrdenstvím / Božím naplněný, / ukrocuješ hněv Boží / svým orodováním, / hned všecko zlé pryč běží / před tvým přimlouváním, / Panno Maria.
Srdečně tě žádáme, / Matko plná ctnosti, / pomoz nám, ať dojdeme / koruny radosti, / bychom s Kristem Ježíšem / mohli vždycky býti, / tebe s tvým milým Synem / navěky chváliti, / Panno Maria.

Maria, tvé jméno plné slasti, / buď ode všech ctěno po vší vlasti: / Tebe, Matko Páně pozdravujem, / žes i matka naše se radujem.
Buď věčně chválena, velebena, / nastokrát uctěna, oslavena. / Kdyby tě nebe i zem chválily, / ještě by tě hodně neuctily.
Počata bez hříchu prvotného, / zůstalas vždy prosta všeho zlého, / protos povýšena s duší, s tělem / nad kůry andělské Spasitelem.
Mocná jsi královna nebešťanů, / matka a královna pozemšťanů. / Kdo v tobě hledá své útočiště, / pomoci, ochrany dojde jistě.
Zrcadlo vší ctnosti, dome zlatý, / stolice moudrosti, chráme svatý, / nádobo vznešená pobožnosti, / potěšení v bídě a úzkosti.
Příklade pokory, kajícnosti, / že nad všechny tvory nevinností / před Bohem skvěješ se vprostřed nebe, / proto korunoval slávou tebe.
Keři vždy hořící vroucí lásky, / vady nemající ani vrásky, / nadchni srdce naše láskou svatou, / k Bohu i bližnímu, v tobě vzňatou.
Přijmi velké, malé pod ochranu, / bychom všichni stále žili v Pánu / jak věrní křesťané ve službě tvé, / skrz tebe nalezli spasení své.